Svazek obcí Jestřebí hory

MAS Království - Jestřebí hory
Hedat
Informace SOJH Informační centrum Fotogalerie Kontakt

Akce

RSS Feed - novinky

Filtry - zde klikněte pro jejich skrytí

Fulltextové vyhledávání

Smazat hledaný výraz

Termín

–
Smazat datumy

Region

Jestřebí hory Podkrkonoší Kladské pomezí Batňovice Havlovice Chvaleč Jívka Libňatov Malé Svatoňovice Maršov u Úpice Radvanice Rtyně v Podkrkonoší Suchovršice Úpice Velké Svatoňovice

Další filtry

kulturní pro děti sportovní

Jít zpět

Jít zpět

Moštárna ve Rtyni zahájuje provoz

Moštárna ve Rtyni zahájuje provoz

Klikněte pro zvětšení obrázku.

Publikováno: So 20.09.2025

Region: Rtyně v Podkrkonoší

Přineste jablka a hrušky a odneste si domů čerstvý mošt!

Vlastní mošt je nej – čerstvý, voňavý, bez chemie!

Jít zpět

Mapa k článkům - kliknutím zobrazíte informace

Vybrali jsme pro Vás

příroda

Pískovcový lom Krákorka

Pískovcový lom Krákorka je úzce spjat s Jestřebími horami. Už ve 13. století se ze zdejšího pískovce stavěl hrad Vízmburk. První písemné zmínky o lomu jsou  z roku 1633. Tehdy se Krákorka nazývala Panský lom a ze zdejšího pískovce se lámaly stavební dlaždice pro náchods

Havlovice

Pá 30.06.2017

 Pískovcový lom Krákorka

příroda

Pískovcový lom Krákorka

Pískovcový lom Krákorka je úzce spjat s Jestřebími horami. Už ve 13. století se ze zdejšího pískovce stavěl hrad Vízmburk. První písemné zmínky o lomu jsou  z roku 1633. Tehdy se Krákorka nazývala Panský lom a ze zdejšího pískovce se lámaly stavební dlaždice pro náchods

Havlovice

Pá 30.06.2017

příroda

Králův kopec

Králův kopec leží mezi Havlovice a Libňatovem. Své jméno má po svém původním majiteli Králi, zkráceně se mu také říkalo Králák. První zmínka o osídlení tohoto kopce je z 16. století, dnes už ale na kopci můžeme najít i moderní zástavbu. Kopec měří 382 metrů a z je

Havlovice

Ne 12.11.2017

 Králův kopec

příroda

Králův kopec

Králův kopec leží mezi Havlovice a Libňatovem. Své jméno má po svém původním majiteli Králi, zkráceně se mu také říkalo Králák. První zmínka o osídlení tohoto kopce je z 16. století, dnes už ale na kopci můžeme najít i moderní zástavbu. Kopec měří 382 metrů a z je

Havlovice

Ne 12.11.2017

výlety

Za babičkou Boženy Němcové do Ratibořic

Česká Skalice, žel. st. – (modrá t. z.): rozcestník Malá Skalice - Muzeum Boženy Němcové – (červená t. z.): Ratibořice, pomník Babičky s vnoučaty – (zelená t. z.): Zlíč – (cyklo č. 4018): Česká Skalice, žel. st. (10,4 km) Ve dnech 12.-16. 6. 2018 se odehraje tradiční

Kladské pomezí

Čt 10.05.2018

 Za babičkou Boženy Němcové do Ratibořic

výlety

Za babičkou Boženy Němcové do Ratibořic

Česká Skalice, žel. st. – (modrá t. z.): rozcestník Malá Skalice - Muzeum Boženy Němcové – (červená t. z.): Ratibořice, pomník Babičky s vnoučaty – (zelená t. z.): Zlíč – (cyklo č. 4018): Česká Skalice, žel. st. (10,4 km) Ve dnech 12.-16. 6. 2018 se odehraje tradiční

Kladské pomezí

Čt 10.05.2018

kultura

Zvonice

Zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší je nazývána zvonicí rtyňského typu, neboť žádná s podobným tvarem či konstrukcí nebyla v celé České republice ani v Evropě dosud nalezena. Byla postavena v roce 1592, což prokázaly dendrochronologické testy. Skládá se ze tří částí. Prv

Rtyně v Podkrkonoší

St 10.06.2020

 Zvonice

kultura

Zvonice

Zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší je nazývána zvonicí rtyňského typu, neboť žádná s podobným tvarem či konstrukcí nebyla v celé České republice ani v Evropě dosud nalezena. Byla postavena v roce 1592, což prokázaly dendrochronologické testy. Skládá se ze tří částí. Prv

Rtyně v Podkrkonoší

St 10.06.2020

kultura

AREÁL NA VARTĚ

Areál byl otevřen v roce 1934. Dnes je využíván Spolkem divadelních ochotníků k pořádání kulturních akcí, např. tradiční červencový Folk country festival.    Možnost pronájmu! KONTAKT:  Jan Hanuš, tel: 602 361 876

Batňovice

Po 20.07.2020

 AREÁL NA VARTĚ

kultura

AREÁL NA VARTĚ

Areál byl otevřen v roce 1934. Dnes je využíván Spolkem divadelních ochotníků k pořádání kulturních akcí, např. tradiční červencový Folk country festival.    Možnost pronájmu! KONTAKT:  Jan Hanuš, tel: 602 361 876

Batňovice

Po 20.07.2020

příroda

Jánský vrch

Jánský vrh je nejvyšším bodem severozápadního výběžku Jestřebích hor nad Petříkovicemi. Můžete ho najít na žlutě značené turistické trase z Bernartic do Petříkovic. Najdeme zde studánku, která leží pod Jánským vrchem, nebo také o něco výš Krausovu vyhlídku. Infor

Chvaleč, Jestřebí hory

Čt 10.08.2017

 Jánský vrch

příroda

Jánský vrch

Jánský vrh je nejvyšším bodem severozápadního výběžku Jestřebích hor nad Petříkovicemi. Můžete ho najít na žlutě značené turistické trase z Bernartic do Petříkovic. Najdeme zde studánku, která leží pod Jánským vrchem, nebo také o něco výš Krausovu vyhlídku. Infor

Chvaleč, Jestřebí hory

Čt 10.08.2017

výlety

Důl Bohumír

Důl Bohumír se nachází v areálu společnosti GEMEC-UNION a.s., v katastru obce Jívka. První zmínky o dolování mědi v této oblasti sahají do roku 1853, konec těžby je pak datován na rok 1965. Celou historii dolu a co vše obnáší dolování a těžba si můžete připomenout běhe

Jívka

St 31.05.2017

 Důl Bohumír

výlety

Důl Bohumír

Důl Bohumír se nachází v areálu společnosti GEMEC-UNION a.s., v katastru obce Jívka. První zmínky o dolování mědi v této oblasti sahají do roku 1853, konec těžby je pak datován na rok 1965. Celou historii dolu a co vše obnáší dolování a těžba si můžete připomenout běhe

Jívka

St 31.05.2017

příroda

Památná lípa - Velké Svatoňovice

Ve Velkých Svatoňovicích se nachází památný strom, jde o lípu srdčitou. Na celém území Jestřebích hor najdeme obce, ve kterých se nachází stejně staré památné stromy. Tato lípa srdčitá tu roste už přes 200 let, a proto byla vyhlášena kulturní památkou. Strom naleznete j

Velké Svatoňovice

Ne 12.11.2017

příroda

Čížkovy kameny

Na hranici katastru Velkých Svatoňovic se nachází skalnatý hřbet, kterému se říká Čížkovy kameny. Leží v nadmořské výšce 632 metrů nad mořem. Je to shluk bílých pískovců z období mladších druhohor. Na Čížkovy kameny se dostaneme například z Bohuslavic nad Úpou, k

Velké Svatoňovice

Pá 18.08.2017

 Čížkovy kameny

příroda

Čížkovy kameny

Na hranici katastru Velkých Svatoňovic se nachází skalnatý hřbet, kterému se říká Čížkovy kameny. Leží v nadmořské výšce 632 metrů nad mořem. Je to shluk bílých pískovců z období mladších druhohor. Na Čížkovy kameny se dostaneme například z Bohuslavic nad Úpou, k

Velké Svatoňovice

Pá 18.08.2017

aktivity

Travnaté hřiště

Hřiště s přírodní trávou u mateřské školy v Libňatově je volné přístupné. Využívá se zejména pro fotbalové zápasy malé kopané (rozměry hřiště jsou 28 x 43 metrů, pro závody v hasičském sportu, ale i ke kulturním a společenským akcím. Hřiště je volně přístupn

Libňatov

Po 12.06.2017

 Travnaté hřiště

aktivity

Travnaté hřiště

Hřiště s přírodní trávou u mateřské školy v Libňatově je volné přístupné. Využívá se zejména pro fotbalové zápasy malé kopané (rozměry hřiště jsou 28 x 43 metrů, pro závody v hasičském sportu, ale i ke kulturním a společenským akcím. Hřiště je volně přístupn

Libňatov

Po 12.06.2017

příroda

Kuprovka

Kuprovka je vodní nádrž, jejíž funkce byla v minulosti navázána na zpracování mědi, pravděpodobně z nedalekého měděného dolu Bohumír. Odtud i její název - měď se latinsky nazývá Cuprum (čti kuprum). Dnes se využívá k rybolovu, ale také ke koupání. Na mnoha místech je

Jívka

So 01.07.2017

 Kuprovka

příroda

Kuprovka

Kuprovka je vodní nádrž, jejíž funkce byla v minulosti navázána na zpracování mědi, pravděpodobně z nedalekého měděného dolu Bohumír. Odtud i její název - měď se latinsky nazývá Cuprum (čti kuprum). Dnes se využívá k rybolovu, ale také ke koupání. Na mnoha místech je

Jívka

So 01.07.2017

příroda

Čertův kopec

Čertův kopec je znám taky jako Krakonošův. Kopec je vysoký 409 metrů. Z jeho vrcholu můžete vidět například Rtyni nebo Svatoňovice. O vzniku kopce koluje po okolí pověst. Jednou prý šel mlýnský tovaryš ze Svatoňovic do světa. Vybral si, že půjde směrem k Červenému Kostelc

Batňovice

So 28.10.2017

 Čertův kopec

příroda

Čertův kopec

Čertův kopec je znám taky jako Krakonošův. Kopec je vysoký 409 metrů. Z jeho vrcholu můžete vidět například Rtyni nebo Svatoňovice. O vzniku kopce koluje po okolí pověst. Jednou prý šel mlýnský tovaryš ze Svatoňovic do světa. Vybral si, že půjde směrem k Červenému Kostelc

Batňovice

So 28.10.2017